Hniloba střelky u koní

Sotva existuje jiný problém kopyt, který by byl ve světě koní tak rozšířený a tak často podceňovaný jako hniloba střelky. Pro mnoho lidí kolem koní je hniloba střelky natolik běžná, že ji odbývají jako přirozené zlo, se kterým se musí prostě žít. V čem tedy vlastně spočívá problém?

Proto je hniloba střelky problematická

Hniloba střelky není ani zdaleka normální: kopyto je napadeno bakteriemi rozkládajícími rohovinu, které spouští začarovaný kruh. Bakterie totiž rozežírají rohovinu střelky, takže střelka časem postupně ubývá. Střelka má přitom důležitou úlohu fungovat jako polštář v zadní části kopyta. Na jedné straně má tlumicí funkci a na druhé straně při došlapu zajišťuje, aby byla patková oblast kopyta roztahována od sebe. To je zvláště důležité pro mechanismus kopyta

Pokud střelka tuto úlohu už nedokáže plnit, kopyto se v zadní části stává stále užším – vzniká stažené kopyto. Tím je (již tak zakrnělá) střelka ještě více stlačena, prokrvení v kopytu se sníží a růst střelky je omezen. Navíc se rýhy střelky velmi zúží, proto se v nich zadržuje více nečistot a vytváří se příznivé prostředí pro bakterie. Situace se tedy stále zhoršuje.

U pokročilé hniloby střelky se bakterie nakonec mohou prožrat až ke citlivé škáře – nejpozději v tomto okamžiku způsobuje každý dotyk v této oblasti bolest. Jako majitel koně si toho všimneš, když tvůj kůň při vyškrabávání rýhy střelky bolestivě cukne.

Mnoho koní pak také mění svůj způsob chůze, protože nechtějí zatěžovat bolestivou oblast při došlapu. Místo zdravého došlapu na patku pak mnozí ukazují došlap na špičku nebo kulhání, zejména na měkčím podkladu (protože zde se kopyto zaboří a na bolestivou střelku tlačí větší tlak).

Když se bakterie nakonec prožerou až ke škáře, může se situace ještě drasticky zhoršit: v některých případech začne podrážděná škára produkovat nouzovou rohovinu v podobě výrůstků – objevuje se rakovina kopyta.

Takto daleko to ale nemusí dojít. Aby bylo možné hnilobu střelky efektivně potírat (nebo jí dokonce zcela předcházet), je důležité podrobně se podívat na příčiny.

Příčiny hniloby střelky

Za hnilobu střelky je primárně zodpovědná bakterie „Fusobacterium necrophorum“. Jedná se o anaerobní bakterii (to znamená, že žije v podmínkách s nedostatkem kyslíku), která patří k normální flóře mnoha savců (najdeme ji mimo jiné v naší lidské ústní dutině a v trávicím traktu různých domácích zvířat). Pokud se tyto bakterie dostanou například prostřednictvím koňského hnoje na kopyto a zachytí se tam bez přístupu vzduchu, cítí se tam ve své kůži a rozežírají nejměkčí rohovinu, kterou najdou: rohovinu střelky.

Proč tedy nemají všichni koně hnilobu střelky? Dříve či později přece každý kůň jednou šlápne do hromady hnoje, i v té nejčistší stáji.

Odpověď je jednoduchá: zdravé kopyto je odolné a samočisticí. Když se kůň pohybuje a střelka je zdravá, nečistoty rychle samy odpadnou z kopyta. Navíc je zdravá střelka relativně tvrdá, a proto se tak snadno nerozežírá.

Jinak to však vypadá, pokud má kopyto již nějakou stísněnou situaci, je silně zanedbané nebo není střelka zcela zdravá. Za takových podmínek je kopyto náchylnější ke všem druhům infekcí a hnůj se v rýhách střelky drží houževnatěji. To je také případ, kdy kůň trvale stojí na podlaze prosáklé výkaly nebo se nemůže dostatečně pohybovat na tvrdším podkladu.

Takto můžeš účinně bojovat s hnilobou střelky

Mnoho majitelů koní si zoufá nad úkolem dostat hnilobu střelky trvale pod kontrolu. Důvod je jednoduchý: většinou se na střelku pouze nanese nějaký přípravek, který má hnilobu střelky údajně eliminovat. Pokud se však neodstraní skutečná příčina, je to boj s větrnými mlýny.

Aby ses tedy hniloby střelky dlouhodobě zbavil, je třeba bojovat jak s příčinami, tak léčit akutní infekci. Problém je třeba takříkajíc nahlížet a řešit ze dvou stran.

Zlepšit chovné podmínky

Nejprve je tedy třeba zajistit dostatečnou hygienu a pohyb. K tomu by tvůj kůň měl denně několik hodin stát v suchu a čistotě a mít možnost se volně pohybovat.

Podle toho, jak špatná již situace je, je případně nutné změnit i poměry podkladu. Pokud je střelka již silně degenerovaná a převládá masivní stažení patek nebo střelky, měla by být zajištěna poddajná vrstva na tvrdším podkladu. Ideální je k tomu písčitý podklad. Na takovém podkladu se kopyto může zabořit a (zakrnělá) střelka opět získat kontakt se zemí. Tímto způsobem je střelka stimulována a podněcována k růstu a může opět přispívat k mechanismu kopyta – a působit proti existujícímu stažení patek nebo střelky.

Pravidelně a správně upravovat kopyta

Správná úprava kopyt ve správných intervalech je důležitým stavebním kamenem pro zvládnutí hniloby střelky. Napadené části rohoviny by měly být čistě odstraněny. Rohové vzpěry by měly být zkráceny na funkční míru a případné páky – i na kopytní stěně – odstraněny. Případně je nutné také korigovat postavení kopyta, pokud je zadní oblast střelky a patek přetěžovaná.

Správně čistit kopyta a léčit hnilobu střelky

Posledním stavebním kamenem je samotný boj s infekcí. V povrchových případech stačí denní vyškrabávání a případně důkladné vydrhnutí jemným mýdlem (např. jádrovým mýdlem nebo zeleným mýdlem).

U hluboko sedící hniloby střelky je naopak třeba postižené oblasti denně ošetřovat vhodným prostředkem. Přitom je méně důležité, jaký prostředek se použije, ale mnohem více, jak se aplikuje. Nejprve je nutné infikovanou rýhu střelky důkladně očistit od rozežraného materiálu. K tomu se osvědčilo obalit zaoblenou dřevěnou tyčinku tenkou, měkkou tkaninou a táhnout ji rýhou střelky, dokud není odstraněna černá, mazlavá vrstva. Pokud na to tvůj kůň citlivě reaguje, musíš postupovat mimořádně opatrně: možná již máš co do činění s obnaženou škárou a tu by sis při čištění rozhodně neměl podráždit.

srovnání před a po:

Poté můžeš nanést prostředek své volby. I zde znovu platí: pokud již hniloba střelky sedí velmi hluboko a existuje podezření, že je již postižena škára, je třeba být opatrný. V těchto případech se smí léčit pouze velmi mírnými prostředky, aby se škára dále nepodráždila. K tomu se hodí například éterické oleje nebo přípravky na bázi octa. I koloidní stříbro se v některých případech dobře osvědčilo.

Přitom je důležité, aby aplikovaný prostředek skutečně dorazil tam, kde je potřeba: do hloubky rýhy střelky. Často