Zánět kopytní škáry - "Pododermatitida"

Kopytní škára je „živá“ (prokrvená) vrstva přímo pod rohovým pouzdrem. Stará se o tvorbu rohoviny a tím vlastně spojuje vnitřek kopyta s rohovým pouzdrem.

Při zánětu škáry tato otéká stejně jako jiné typy tkání při zánětlivé reakci. Protože je však kopytní pouzdro velmi tuhé, tlačí otok na citlivou tkáň a způsobuje výrazné bolesti. Podle příčiny a lokalizace zánětu kopytní škáry se rozlišují různá onemocnění.

Různé druhy zánětu kopytní škáry

V kopytě existují různé druhy škáry a všechny se mohou zanítit: škára periopla, patkových polštářků, chodidlová, střelková a stěnná. Zánět může být buď lokálně omezený, nebo difúzní (rozsáhlý).

Kromě toho může mít zánět kopytní škáry různé příčiny: může být způsoben bakteriemi (= septický, hnisavý) nebo může vzniknout bez účasti patogena (= aseptický, nehnisavý).

Kromě toho může být zánět kopytní škáry akutní nebo chronický.

Podle kombinace těchto faktorů lze rozlišit následující varianty:

• septický zánět kopytní škáry: označuje se jako absces nebo kopytní vřed
• aseptický zánět kopytní škáry: zde se dále rozlišují tyto formy:
• akutní nebo chronický zánět škáry periopla (např. dráždivými „pečujícími“ látkami)
• akutní lokalizovaný zánět kopytní škáry způsobený traumaty (sem patří i „pohmožděniny chodidla“)
• akutní difúzní zánět chodidlové škáry (např. přetížením nebo příliš invazivním ošetřováním kopyta)
• podle definice se mezi nehnisavé záněty kopytní škáry řadí i laminitida - ale pozor: existují různé příčiny laminitidy a nejčastější z nich (problém hormonálního metabolismu) není spojena se zánětem škáry

Diagnóza „zánět kopytní škáry“ je tedy velmi nepřesná, protože podle konkrétního typu se průběh onemocnění a léčba mohou zcela lišit. Kopytní absces se léčí úplně jinak než zánět škáry periopla nebo pohmožděnina chodidla.

Když se obecně mluví o „zánětu kopytní škáry“ bez bližšího upřesnění, většinou se myslí aseptická (tj. nehnisavá) forma, a sice buď škáry chodidla, nebo lokálně ohraničený zánět jako následek traumatu. Tuto formu si tedy přiblížíme.

Aseptický lokalizovaný zánět kopytní škáry

Lokálně ohraničený, akutní zánět kopytní škáry bez hnisu je nejčastěji způsoben traumatem, tedy vnějším působením síly. Patří k němu např. tyto spouštěče:

• kameny (zaklíněné v boční štěrbině střelky nebo v podkově, prudký došlap na kámen), proto se tato forma nazývá také „pohmožděnina chodidla“
• nesprávně přizpůsobené/nasazené podkovy (např. příliš krátké nebo příliš široké, tlačící boční kapsy atd.)
• tlak podkovových hřebíků
• tlučení kopytem o stěnu boxu nebo o překážkové tyče

Postižená místa se později při dorůstání u světlých kopyt často projevují jako nažloutle nebo oranžovo-červeně zbarvená rohovina, která je často také více komprimovaná („nouzová rohovina“). U tmavých kopyt taková zabarvení vidět nejsou, ale místa tam samozřejmě stejně tak existují.

Aseptický zánět kopytní škáry zpravidla sám odezní, jakmile je odstraněna příčina. Kopytu však lze pomoci tím, že se zanícená oblast odlehčí a uloží na měkký povrch (např. v boxu s měkkou podestýlkou nebo i s dočasnou ochranou kopyta). U závažnějších případů mají smysl i analgetika a protizánětlivé léky.

Text a obrázky: Nathalie Kurz

>> Zdroje

• https://campus.fei.org/local/globalglossary/view.php?mode=letter&hook=pododermatitis
• https://kernkompetenz-pferd.de/hufgeschwuer-beim-pferd/
• "Der Huf: Lehrbuch des Hufbeschlages", Lutz-Ferdinand Litzke und Burkhard Rau, 2012, 6. Auflage
• https://www.tiermedizinportal.de/tierkrankheiten/pferdekrankheiten/huflederhaut-entzundung-pododermatitis-beim-pferd
• http://www.go-barhuf.de/index.php?p=156000