Zánět kopytní škáry - "Pododermatitida"

Škára kopyta je „živá" (prokrvená) vrstva přímo pod rohovým pouzdrem. Zajišťuje tvorbu rohoviny a spojuje tak vlastně vnitřek kopyta s rohovým pouzdrem.

Při zánětu škáry tato oteče stejně, jako to bývá i u jiných druhů tkání při zánětlivé reakci. Protože je však rohové pouzdro velmi tuhé, tlačí otok na citlivou tkáň a způsobuje výrazné bolesti. Podle příčiny a lokalizace zánětu škáry kopyta se rozlišují různá onemocnění.

Různé druhy zánětu škáry kopyta

V kopytě se nachází několik druhů škáry a všechny se mohou zanítit: škára korunková, patková, chodidlová, střelková a stěnová. Zánět může být buď lokálně ohraničený, nebo difuzní (rozsáhlý).

Zánět škáry kopyta může mít navíc různé příčiny: může být způsoben buď bakteriemi (= septický, hnisavý), nebo může vzniknout bez účasti patogenu (= aseptický, nehnisavý).

Kromě toho může být zánět škáry kopyta buď akutní, nebo chronický.

Podle kombinace těchto faktorů lze rozlišit následující varianty:

• septický zánět škáry kopyta: označuje se jako absces nebo kopytní vřed
• aseptický zánět škáry kopyta: zde lze zase rozlišit následující formy:
• akutní nebo chronický zánět korunkové škáry (např. způsobený dráždivými „ošetřujícími" látkami)
• akutní lokalizovaný zánět škáry kopyta v důsledku úrazů (sem patří i „nášlapy na kámen")
• akutní difuzní zánět chodidlové škáry (např. z přetížení nebo příliš invazivního ošetření kopyt)
• z definice patří mezi nehnisavé záněty škáry kopyta i schvácení kopyt – ale pozor: existují různé příčiny schvácení a nejčastější z nich (problém hormonálního metabolismu) není provázena zánětem škáry

Diagnóza „zánět škáry kopyta" je tedy velmi nepřesná, protože podle konkrétního druhu se může průběh onemocnění a léčba zcela lišit. Kopytní absces se léčí zcela jinak než zánět korunkové škáry nebo nášlap na kámen.

Když se běžně hovoří o „zánětu škáry kopyta" bez bližšího upřesnění, myslí se tím většinou aseptická (tedy nehnisavá) forma, a to buď chodidlové škáry, nebo lokálně ohraničený zánět v důsledku úrazu. Této formě se proto budeme věnovat podrobněji.

Aseptický lokalizovaný zánět škáry kopyta

Lokálně ohraničený, akutní zánět škáry kopyta bez hnisu je nejčastěji způsoben úrazem, tedy vnějším silovým působením. Patří sem například tyto spouštěče:

• kameny (zaklíněné v postranní střelkové rýze nebo v podkově, prudké šlápnutí na kámen), proto se této formě říká také „nášlap na kámen"
• nesprávně přizpůsobené/nasazené podkovy (např. příliš krátké nebo příliš široké, tlačící boční kramle atd.)
• tlak kopytních hřebíků
• náraz kopyta o stěnu boxu nebo překážkové tyče

Postižená místa se u světlých kopyt často později při vyrůstání projeví jako žlutavě nebo oranžovočerveně zbarvená rohovina, která bývá také více stlačená („nouzová rohovina"). U tmavých kopyt taková zbarvení nejsou vidět, ale místa jsou tam samozřejmě přítomna stejně.

Aseptický zánět škáry kopyta obvykle sám odezní, jakmile je odstraněna jeho příčina. Kopytu však lze pomoci tím, že se zanícená oblast odlehčí a uloží do měkka (např. v boxu s měkkou podestýlkou nebo s dočasnou ochranou kopyt). V závažnějších případech jsou vhodné i léky proti bolesti a protizánětlivé prostředky.

Text a obrázky: Nathalie Kurz

>> Zdroje

• https://campus.fei.org/local/globalglossary/view.php?mode=letter&hook=pododermatitis
• https://kernkompetenz-pferd.de/hufgeschwuer-beim-pferd/
• „Der Huf: Lehrbuch des Hufbeschlages", Lutz-Ferdinand Litzke a Burkhard Rau, 2012, 6. vydání
• https://www.tiermedizinportal.de/tierkrankheiten/pferdekrankheiten/huflederhaut-entzundung-pododermatitis-beim-pferd
• http://www.go-barhuf.de/index.php?p=156000