„Bez kopyta není koně" – toto rčení zná snad každý, kdo má co do činění s koňmi. A jasně ukazuje, jak důležité je zdraví kopyt našich miláčků. Ale jak vlastně správně pečovat o tento tak důležitý základ? Přípravků na péči o kopyta je dnes jako písku v moři – co z toho ale kopyto skutečně potřebuje?

Pravidelná úprava kopyt

Jakkoli to zní banálně: jedním z nejdůležitějších opatření v péči o kopyta je pravidelná úprava odborníkem. Optimální interval se může u jednotlivých koní lišit a měnit se i podle ročního období. V průměru by úprava kopyt měla probíhat každých 6 týdnů, u některých koní může být vhodný i interval 4 nebo 8 týdnů. Pokud jsou přítomny akutní problémy (např. schvácení kopyt), může být dokonce nutná úprava každé dva týdny.

V létě navíc kopyta rostou rychleji než v zimě, a proto může být potřeba intervaly mezi úpravami zkrátit.

Ideální je, když si jako majitel koně osvojíš základy úpravy kopyt, abys mohl mezi pravidelnými termíny u odborníka sám provádět jednoduché úkony. Patří sem například zaoblení vylámaných hran v kopytní stěně nebo odstraňování uvolněných částí střelky, aby se předešlo hnilobě střelky. Lze tak také lépe korigovat určité tendence, například u strmého kopyta nebo dlouhé špičky. Pokud by se tyto problémy řešily jen jednou za několik týdnů, mohly by být mezitím ostatní struktury v noze koně zbytečně přetěžovány. Příliš dlouhá špička například způsobuje nadměrný tlak na komplex člunkové kosti a tah na hluboký ohybač, což může z dlouhodobého hlediska vést k přetížení těchto struktur.

Samozřejmě by sis měl předtím získat potřebné znalosti na kurzu úpravy kopyt a poté si od svého kopytáře nechat ukázat nejdůležitější úkony specifické pro tvého koně.

Každodenní kontrola

Kontrola kopyt by měla být pevnou součástí každodenní rutiny s tvým koněm. Při ní by měla být kopyta jednak očištěna od nečistot a cizích těles, jednak si přitom můžeš dokonale zkontrolovat zdravotní stav: jsou kopyta teplá nebo cítíš zesílenou pulsaci? Změnil se tvar, něco se vylomilo nebo se uvolnila nějaká část rohoviny? Vytvořila se někde hniloba střelky nebo plísňová infekce? Nejsou tam trhliny v rohovině, které bys měl ošetřit?

Pokud má tvůj kůň podkovy nebo lepené ochrany, měly by být také denně kontrolovány, zda vše ještě pevně drží na svém místě.

Správné čištění kopyt

Každodenní čištění kopyt je vlastně velmi jednoduché: pomocí kopytního háčku je třeba pečlivě odstranit vniknuté nečistoty. Kovový hrot by neměl být příliš špičatý, aby při vyškrabávání nezranil citlivé části rohoviny (především v rýhách kolem střelky). Kopyto by mělo být očištěno tak, abys mohl dobře rozpoznat a zkontrolovat všechny struktury. Drátěný kartáč zde může poskytnout cennou pomoc při odstraňování i posledních nečistot z hlubokých rýh. To je důležité pro odhalení případných cizích těles. Zejména v bílé čáře se totiž rády zachycují malé kamínky, které bys měl bezpodmínečně odstranit, aby se nezačaly více zatlačovat hlouběji do kopyta a otvor nestále zvětšovat. K odstranění těchto kamínků si můžeš vzít na pomoc i jemný šroubovák.

Pokud se po vyškrabání objeví v bílé čáře otvory nebo rýhy, měl bys je vyplnit antibakteriální pastou, například Hoof Clay (jílovou pastou).

Péče o střelku

Při každodenní péči o kopyta bys měl střelce věnovat zvláštní pozornost, protože je jednou z nejcitlivějších struktur v kopytě a rychle náchylná k problémům. Zejména bakterie střelku často sužují a způsobují velmi rozšířenou hnilobu střelky. Co to přesně je a jak ji můžeš zvládnout, vysvětlujeme ti v samostatném článku.

Aby k tomu vůbec nedošlo, můžeš střelku preventivně pravidelně omývat mírnými antibakteriálními prostředky, například jednoduchou směsí octa a vody.

Zdravé krmení pro zdravá kopyta

Ke správné péči o kopyta patří i výživa tvého koně. Pouze pokud má tvůj kůň dostatek správných živin, mohou mu narůst zdravá kopyta. Dostatečné zásobení sirnými aminokyselinami, stopovými a hlavními minerály i vitamíny je k tomu nezbytné. Co přesně tvůj kůň potřebuje (a co ne!), ale nelze odpovědět paušálně a závisí to především na základním krmivu. To znamená: jaké živiny a v jakém množství jsou obsaženy v seně a chodí tvůj kůň na pastvu? Jaký výkon musí tvůj kůň podávat a potřebuje tedy případně stejné živiny i pro svaly a šlachově-vazivový aparát? V případě pochybností se vyplatí výpočet krmné dávky výživovým poradcem, abys zbytečně neutrácel peníze za doplňková krmiva, která tvůj kůň možná vůbec nepotřebuje.

Právě u krmení někdy platí: méně je více. Tvůj kůň samozřejmě může být i nedostatečně zásoben, ale velmi často jsou naši koně určitými látkami dokonce přesyceni. To může vést k problémům s kopyty stejně jako nedostatečná výživa.

K nadměrnému zásobování patří i téma nadváhy. Mnoho koní, zejména v rekreační oblasti, je bohužel příliš tlustých, což může mít za následek masivní problémy se zdravím kopyt. Tenké podešve a schvácení kopyt jsou jen dva z mnoha možných následků, které lze často dobře zvládnout přizpůsobenou výživou.

Hodně pohybu na správném povrchu

K péči o kopyta patří také podpora prokrvení kopyta, aby se nakrmené živiny skutečně v dostatečném množství dostaly do kopyta. Kopyta našich koní jsou uzpůsobena na denní výkon 10 až dokonce 50 kilometrů – tím je zajištěn nejen otěr, ale právě i prokrvení. V závislosti na tom, jak vypadá způsob ustájení tvého koně (boxa, otevřená stáj, paddock trail atd.), bys měl případně zajistit vyrovnání.

Důležité přitom není jen to, kolik se tvůj kůň pohybuje, ale také po jakém povrchu se přitom pohybuje. Ideální jsou podklady, do nichž se může celé kopyto zabořit, ale nejsou příliš hluboké a nezpůsobují nadměrný otěr. Dobrými materiály pro zdraví kopyt jsou například písek nebo oblázky.

Mazat, olejovat, vodit

Co je tedy s těmi nesčetnými přípravky, které lze nanášet na kopyto? Tady se názory rozcházejí: neexistují žádné vědecké studie, které by prokázaly účinnost olejů a tuků, ať už je nanášíme na kopytní stěnu nebo vmasírováváme do korunky. Existuje však mnoho anekdotických zpráv, podle kterých tyto prostředky přinášejí zlepšení pružnosti kopyta.

Co je dnes považováno za jisté: tuky a oleje působí jako uzávěr a nepouštějí proto zvenčí vlhkost do kopyta. Pokud tedy chceš tyto prostředky používat k podpoře pružnosti, měl bys je nanášet po navlhčení kopyt, aby se vlhkost v kopytě udržela.

Mimochodem k navlhčování: zejména v obdobích sucha by neměla být kopyta nadměrně vlhčena, i když je pokušení velké. Kopyta se sice dokáží mistrovsky přizpůsobit různým stupňům vlhkosti, ale ne tehdy, když ke změně dochází náhle. Souvislá období sucha jsou pro kopyta méně problematická, než když jsou neustále přerušována 3minutovými sprchami.

Závěr

Vidíš tedy, že