Vše o kopytech
Hufkrankheiten

Strmé kopyto – vrozené, získané a nepravé strmé kopyto

6 Min. Lesezeit

Co je strmé kopyto?

Bockhuf U strmého kopyta („Bockhuf") je některá ohýbací šlacha koně zkrácena, čímž je kopyto příliš strmé a vypadá „kozelcovitě". Většinou jde o hlubokou ohýbací šlachu, která je příliš krátká, a kvůli tomu je kopytní kloub trvale ohnutý. Může však být zkrácena i povrchová ohýbací šlacha, kdy se trvalé ohnutí projevuje místo toho v korunovém nebo spěnkovém kloubu. Někteří odborníci na koně označují tuto druhou variantu jako „šlachovitou kůlovou nohu", jiní však tento termín používají jako synonymum pro „strmé kopyto". Jednotná definice těchto dvou pojmů neexistuje stejně tak jako u otázky, od kdy je kopyto považováno za strmé. Někteří hovoří o úhlu přední stěny od 60° výše, jiní berou jako referenci zlom kostní osy kopytní kost – korunová kost – spěnková kost.


V zásadě se může strmé kopyto vyskytovat na jedné nebo více končetinách a může se týkat předních i zadních kopyt; častěji se však strmé kopyto vyskytuje na přední končetině.

Na zadních kopytech bývá strmé kopyto často spojeno s prošlapnutím (tj. slabostí závěsného aparátu spěnky), což se pak nazývá „medvědí tlapa".


Strmé kopyto se může vyskytovat v různých stupních závažnosti a sahat až k vznášejícím se patkám, případně k tak závažným případům, kdy hříbě nemůže postiženou končetinu vůbec zatížit.

Pravé nebo nepravé strmé kopyto?

Pravé strmé kopyto je tehdy, když kůň nemůže fyzicky narovnat prstní klouby daného kopyta. Nepravé strmé kopyto je naopak kopyto, které sice vypadá jako strmé, ale u kterého by kůň fyzicky byl schopen prstní klouby plně narovnat. To znamená, že šlachy by byly dostatečně dlouhé, ale kopyto přesto působí příliš strmě (patky jsou příliš vysoké a špička je přetěžována).


Příčin nepravého strmého kopyta může být celá řada:

  • nepohodlná oblast patek (špatná/málo častá úprava kopyt, hniloba střelky atd.)
  • příčina výše v těle koně (bolesti v lopatce, problémy ohybové svaloviny apod.)
  • problémy s ustájením (málo pohybu, příliš měkké podklady)

Jak lze nyní zjistit, zda jde o „pravé" nebo „nepravé" strmé kopyto? K tomu může veterinář provést tahový test: kopyto se postaví na konec prkna tak, aby zbytek prkna směřoval ke hlavě koně. Tento konec se nyní pomalu zvedá. Pokud kopyto přitom zůstane ploše stát na prkně, dochází k roztažení ohybových šlach a ukazuje se, že tyto by byly schopny ještě dalšího protažení. Pokud naopak na prkně zůstane jen špička a patky (při natažené končetině) „odcházejí" nahoru, je to známka, že se ohybové šlachy nemohou dále protáhnout a že se jedná o pravé strmé kopyto.


Pravé strmé kopyto může být navíc buď vrozené (tj. hříbě se s touto vadou už narodí), nebo získané během dorůstání.

Důsledky strmého kopyta

Při strmém kopytě je v důsledku trvalého strmého postavení kopytní kosti přetěžována oblast špičky kopyta. Na jedné straně je tím při odvalu špičková stěna mechanicky „vypáčena", což i přes zdravou lamelovou vrstvu může vést k rozšířené bílé čáře. Na druhé straně je oblast špičky nadměrně oděrávána, což někdy vede k tenkému chodidlu. Kromě toho se kopytní kost vlivem trvalého nefyziologického tlaku pomalu přebudovává: kost je na špičce odbourávána zespodu a na dolním konci směrem ke špičkové stěně vyvíjí nárůstek. Kopytní kost dospělého koně se strmým kopytem proto může nakonec vypadat podobně jako kopytní kost koně po laminitidě s rotací kopytní kosti.


Bez protiopatření má strmé kopyto v průběhu života koně tendenci k zhoršování a může někdy vést až k „přepadávání" spěnky. Spěnkový kloub je přitom tlačen dopředu a v pohybu už není normálně ohýbán.

Léčba strmého kopyta

U možností léčby je rozhodující, kolik je koni let. U hříběte ještě všechny struktury rostou a lze je proto do určité míry ovlivňovat. Důležitá je zde úzká spolupráce mezi kopytářem, veterinářem a majitelem v prvních šesti měsících života. V tomto období ještě nejsou uzavřeny růstové ploténky dolních kostí a lze uplatnit největší vliv. Poté jsou možnosti již omezené.


K možnostem léčby v hříběcím věku patří:

  • zkracování patek
  • nasazování castových obvazů
  • umělé prodloužení špičky pomocí prodloužených tuhých Klebebeschlagů nebo dlah
  • hodně pohybu na tvrdém podkladu
  • podání oxytetracyklinu (antibiotikum, jehož vedlejším účinkem je tlumení růstu kostí; přesný mechanismus účinku ohledně zlepšení strmého kopyta však dosud nebyl zcela objasněn)

V závažných případech může následovat i operace, při níž je přeťat podpůrný vaz hluboké ohybové šlachy.


Jakmile je kůň dospělý, pravé strmé kopyto lze již téměř nikdy zcela odstranit. Dobrým managementem však lze dosáhnout zlepšení a kůň tak může (podle stupně závažnosti) vést bezproblémový život. Mezi opatření managementu patří:

  • velmi krátké intervaly úprav (v některých případech každých 1–2 týdny)
  • učinit patky „pohodlnými", tj. zajistit fyziologický rozvoj střelky a postranních patkových opěr
  • hodně pohybu
  • dostatečně tvrdý podklad ve výběhu

Nepravé strmé kopyto lze naproti tomu dobrou úpravou kopyt zcela vyléčit. I zde je potřeba velmi husté intervaly úpravy a případně je smysluplná po určitou dobu trvalá ochrana kopyt, aby byla přetížená špička chráněna před nadměrným otěrem.

Příčiny a prevence

Bockhuf Existuje mnoho okolností, které mohou přispívat ke vzniku strmého kopyta a ne všechny jsou vědecky jednoznačně prokázány. Příčiny je rovněž třeba rozlišovat podle typu strmého kopyta:


možné příčiny vrozeného strmého kopyta:

  • nedostatečné zásobení živinami u březí klisny (zvláště nedostatek vápníku, fosforu, mědi a vitaminu A, vitaminu D3 a vitaminu E)
  • chybná poloha plodu v děloze
  • nevýhodný velikostní poměr mezi plemenným hřebcem a matkou klisnou
  • nepoměr mezi svaly, které končetinu ohýbají, a těmi, které ji natahují
  • dědičná příčina/genetická dispozice (rozporné studie)

možné příčiny získaného strmého kopyta:

  • nerovnoměrné růstové výkyvy (kosti rostly rychleji než šlachy)
  • krmení jadrnými směsmi, respektive příliš energeticky a bílkovinami bohatá strava v období růstu
  • úrazy (např. natržení/přetržení natahovací šlachy, která funguje jako protihráč ohybových šlach)
  • úlevová poloha v důsledku onemocnění (např. cysta ramenního kloubu, epifyzitida)
  • špatná úprava kopyt (mj. odstranění „hříběcího zobáku")
  • špatné ustájení (málo pohybu, ustájení jen na měkkém podkladu)

Poslední body (úrazy, úlevová poloha, úprava kopyt, ustájení) mohou být příčinou i nepravého strmého kopyta. Stejně tak mohou onemocnění kopyt (např. hniloba střelky) vést k tomu, že kůň přestane patky normálně zatěžovat, a tím vzniká umělé strmé kopyto.

Zvláštní forma kloubová kůlová noha

V naprosté většině případů jde u strmého kopyta o tzv. „tendogenní kůlovou nohu"; to znamená, že chorobné strmé postavení kopyta vzniká zkrácením hlubokých nebo povrchových ohybových šlach. Existuje však ještě další typ strmého kopyta, a to „arthrogenní kůlová noha"; ta se také nazývá „kloubová kůlová noha", protože zde příčina nespočívá ve zkrácených šlachách, ale v onemocněních zúčastněných kloubů.

Autorka: Nathalie Kurz


>> Zdroje