Strmé kopyto – vrozené, získané a nepravé strmé kopyto

Co je to strmé (kozí) kopyto?

U strmého kopyta má kůň zkrácenou ohýbací šlachu, v důsledku čehož je kopyto příliš strmé a vypadá „kozí“. Ve většině případů se jedná o hlubokou ohýbací šlachu, která je příliš krátká, a tím je kopytní kloub trvale ohnutý. Zkrácená však může být i povrchová ohýbací šlacha, kdy trvalé ohnutí místo toho nastává v korunkovém nebo spěnkovém kloubu. Někteří koňští odborníci označují tuto druhou variantu jako „šlachovou strmonožku“, jiní naopak používají tento pojem jako synonymum ke „strmému kopytu“. Jednotná definice těchto dvou pojmů neexistuje, stejně jako u otázky, od kdy se kopyto považuje za strmé. Někteří hovoří o úhlu přední stěny 60° a vyšším, jiní jako referenci používají zalomení kostěné osy kopytní kost – korunková kost – spěnková kost.

V zásadě se strmé kopyto může vyskytnout na jedné nebo více končetinách a mohou být postižena jak přední, tak zadní kopyta; častěji se však strmé kopyto vyskytuje na přední končetině.

Na zadních kopytech se strmé kopyto často vyskytuje společně s poklesem spěnky (tedy oslabením závěsného aparátu spěnky), což se pak nazývá „medvědí tlapa“.

Strmé kopyto se může vyskytovat v různých stupních závažnosti a může sahat až po nedosedající patky, resp. v tak závažných případech, kdy hříbě postiženou končetinu vůbec nemůže zatížit.

Pravé, nebo nepravé strmé kopyto?

O pravé strmé kopyto se jedná tehdy, když kůň fyzicky nedokáže natáhnout prstové klouby daného kopyta. Nepravé strmé kopyto je naproti tomu kopyto, které sice vypadá jako strmé, ale kůň by fyzicky byl schopen prstové klouby zcela natáhnout. To znamená, že šlachy by byly dostatečně dlouhé, ale kopyto přesto působí příliš strmě (patky jsou příliš vysoké a přední část je přetěžována).

Příčiny nepravého strmého kopyta mohou být četné:

• nepohodlná oblast patek (nesprávné/nedostatečně časté úpravy kopyt, hniloba střelky atd.)
• příčina výše v těle koně (bolesti v rameni, problémy ohýbací svaloviny apod.)
• problémy s ustájením (nedostatek pohybu, příliš měkký podklad)

Jak lze nyní zjistit, zda se jedná o „pravé“, nebo „nepravé“ strmé kopyto? K tomu může veterinář provést test natažení: Kopyto se postaví na konec prkna tak, aby zbytek prkna směřoval k hlavě koně. Tento konec se pak pomalu zvedá. Pokud kopyto zůstává plocho na prkně, jsou tím ohýbací šlachy natahovány a ukáže se, že by tudíž byly ještě dále roztažitelné. Pokud naopak na prkně zůstane pouze špička a patky se (při napřímené končetině) „nadzvednou“, je to známkou toho, že se ohýbací šlachy již dále roztahovat nemohou a jedná se o pravé strmé kopyto.

Pravé strmé kopyto může být navíc buď vrozené (tj. hříbě přichází na svět již s touto vadou postavení), nebo získané během růstu.

Následky strmého kopyta

U strmého kopyta je vlivem trvalého strmého postavení kopytní kosti přetěžována přední část kopyta. Na jedné straně je tím při dosedání přední stěna mechanicky „vypáčena“, což může navzdory zdravé lamelární vrstvě vést k rozšířené bílé čáře. Na druhé straně je přední část nadměrně opotřebovávána, což někdy vede k tenké chodidlové ploše. Kromě toho se kopytní kost bude v důsledku trvalého nefyziologického tlaku pomalu přestavovat: kost je na špičce zespodu odbourávána a na dolním konci směrem k přední stěně se vytváří kostní přírůstek. Kopytní kost dospělého koně se strmým kopytem tedy může nakonec vypadat podobně jako kopytní kost koně se schvácením kopyt a rotací kopytní kosti.

Bez protiopatření se strmé kopyto v průběhu života koně tendenčně zhoršuje a někdy může vést až k překlopení spěnky. Přitom je spěnkový kloub tlačen dopředu a při pohybu se již normálně neohýbá.

Léčba strmého kopyta

U možností léčby je rozhodující, jak starý kůň je. U hříběte všechny struktury ještě rostou, a proto je lze do určité míry ovlivnit. Důležitá je zde úzká spolupráce mezi kopytářem, veterinářem a majitelem během prvních šesti měsíců života. V tomto období nejsou růstové ploténky spodních kostí ještě uzavřeny a lze uplatnit největší vliv. Poté jsou možnosti již omezené.

K možnostem léčby v hříběcím věku patří:

• zkrácení patek
• přiložení sádrových (cast) obvazů
• umělé prodloužení přední části pomocí prodloužených tuhých lepicích podkůvek nebo dlah
• hodně pohybu na tvrdém podkladu
• podávání oxytetracyklinu (antibiotika, které jako vedlejší účinek tlumí růst kostí; přesný mechanismus účinku ohledně zlepšení strmého kopyta však dosud nebyl zcela objasněn)

V závažných případech lze provést i operaci, při níž se přetíná pomocný vaz hluboké ohýbací šlachy.

Jakmile je kůň dospělý, pravé strmé kopyto již nelze prakticky zcela odstranit. Dobrým managementem lze však dosáhnout zlepšení a kůň tak (podle stupně závažnosti) může vést bezproblémový život. K opatřením managementu patří:

• velmi krátké intervaly úprav (v některých případech každé 1–2 týdny)
• udělat patky „pohodlnými“, tj. zajistit fyziologické utváření střelky a rozporek
• hodně pohybu
• dostatečně tvrdý podklad ve výběhu

Nepravé strmé kopyto lze naproti tomu dobrou úpravou kopyt zcela vyléčit. I zde je nutná velmi krátkodobě opakovaná úprava kopyt a případně je pro určitou dobu vhodná trvalá ochrana kopyt, aby byla přetížená přední část chráněna před nadměrným obroušením.

Příčiny a prevence

Existuje mnoho okolností, které mohou přispět ke vzniku strmého kopyta, a ne všechny jsou vědecky jednoznačně prokázány. Rovněž je třeba rozlišovat příčiny podle typu strmého kopyta:

možné příčiny vrozeného strmého kopyta:

• nedostatečné zásobení živinami březí klisny (především nedostatek vápníku, fosforu, mědi a vitaminů A, D3 a E)
• nesprávná poloha plodu v děloze
• nepříznivý poměr velikostí mezi plemenným hřebcem a matkou
• nepoměr mezi svaly, které nohu ohýbají, a těmi, které ji natahují
• dědičná příčina / genetická predispozice (rozporuplné výsledky studií)

možné příčiny získaného strmého kopyta:

• nerovnoměrné růstové skoky (kosti rostly rychleji než šlachy)
• příjem jadrných krmiv, resp. příliš energeticky a proteinově bohatá výživa během růstu
• poranění (např. natržení/přetržení natahovací šl