Lepená ochrana kopyt – článek z časopisu "Distanz aktuell" od Annkathrin Halank

Annkathrin Halank, jezdkyně vytrvalostního ježdění a zákaznice Goodsmith, podrobně popsala svou cestu k lepenému podkutí v článku pro vydání 1/2023 spolkového časopisu „Distanz aktuell". Ona, resp. její kůň, vyzkoušeli a porovnali mnoho výrobců lepeného podkutí, než nakonec dospěli k Goodsmith.

Předem jedno: nejsem „typická vytrvalostní jezdkyně". U nás doma dnes žijí 2 plnokrevníci a 1 klusák po skončené kariéře na závodišti, plus 1 pony, původně dětský pony mé dcery. Vlastně jsem byla vandrovní jezdkyně a kočí, dokud nás bláznivá klusácká klisna mé dcery před lety nepřivedla také k vytrvalostnímu ježdění. Ale stále se rádi pohybujeme i na honech a na všestrannostních kolbištích. Shrnutí: jsme rádi a hodně venku, klidně i ve spěchu. Na vytrvalost bylo naše maximum dosud 70 km.

Je mi něco přes 50 let, jezdím od svých 5 let, od 12 let s vlastním koněm, a vždy na železech. Nikdy jsem to nezpochybňovala. S posledním podkovářem mě pojil úzký vztah – dokud mé milované klusačce neudělal špatným zacházením prasklinu až do živé tkáně a hodil to na koně. Po 16 letech spolupráce jsem se s ním tedy musela rozejít – a poznala jsem, co znamená nedostatek odborníků v Německu. Ať podkovář, nebo úpravce kopyt: buď neměli čas. Nebo nic neuměli. Nebo byli nespolehliví. Nebo kombinace výše uvedeného.

Začala jsem tedy rašplovat na rozmrzajících odumřelých kopytech, navštěvovala kurzy o kopytech a četla jsem si na Facebooku jednu věc za druhou plus jednu knihu za druhou. Kopytní botičky jsem rozsetá po lese a ošetřovala odřená místa. 100 km šlo všechno dobře. Pak byly najednou pryč nebo bylo všechno zakrvácené. Byla jsem zoufalá.

Tam se nic odřít nemůže. Říkali mi, že to při extravagantních chodech mé pětichodé klusácké klisny, resp. u plochých plnokrevnických kopyt bez substance, není možné. U poníka před sulkou také ne. Všestrannost s hroty už vůbec ne. K tomu je potřeba kov. Ale kov už nepřicházel v úvahu, protože moje klusácká klisna od nuceného přechodu chodila tak mnohem lépe a jistěji v krocích, že jsem byla mezitím skoro ráda, že můj podkovář selhal.

V určitý okamžik jsem v otázce lepení přestala poslouchat a vzala věc do vlastních rukou. Vedle kurzů úpravy kopyt jsem navštívila i kurzy lepení, prohlédla si všechno, co trh nabízí, a hodně vyzkoušela.

Mezitím máme za sebou mnoho vytrvalostních jízd, honů a nespočet dní s hroty na všestrannostních kolbištích – bez výraznější ztráty mých „lepáčků", jak jim ráda říkám.

Proto vím: od roku 2017 (poslední článek v Distanz Aktuell o lepení) se vše změnilo. Pokrok je obrovský.

Mezitím se trend přesouvá k vteřinovému lepidlu. Dvousložkové lepidlo se pořádně zahřívá, je náročné na zpracování, lepené podkutí lze znovu použít jen s velkým úsilím a lepidlo je velmi drahé.

Mezitím existuje nespočet výrobců lepeného podkutí s vteřinovým lepidlem. A různí výrobci lepicích lamel.

U lamel jsou aktuálně v popředí: Goodsmith, RB Carbon, Duplo a Wolf Busch. Dodatečná polymerová vrstva zajišťuje na kopytě pružnost.

Pro mě připadají v úvahu jen desky s podporou střelky. Střelka musí podle mne nést svůj díl. Postupně jsem si prošla následující sortiment:

Duplo zná každý vytrvalostní jezdec, tak jsem s ním začala – u mých koní jsou ale na lepení příliš tuhé a těžké, často odletovaly a moc rychle se prochodily. Po částečném uvolnění a nášlapu na boční kapsy musel jeden z mých plnokrevníků na 9 měsíců „do důchodu". Jiní lepí Duplo s úspěchem.

Existují Trotter. Dobře zpracovatelné a dobře držely. Ale po 3 týdnech byly prochozené. Jiní je používají dlouhodobě.

Zkoušela jsem Happyhorse. Skvělý výrobek, velmi trvanlivý. Ale byla jsem moc neschopná, abych to přivařila horkovzdušnou pistolí. Sváry se neustále uvolňovaly. Jiní s tím nemají problémy.

Existuje ještě VMS ochrana kopyt. Tam se vyrábí ochrana kopyt individuálně na míru. Protože plánování není moje silná stránka, k tomu jsem se nedostala blíž.

RB Carbon a Wolf Busch prodávají vlastní desky.

Experimentovala jsem s Easyshoe Performance – ty jsou velmi, velmi trvanlivé a pohyblivé, jsou bohužel jen v málo velikostech, takže jsem odřízla předem vyrobené lamely (pro použití s dvousložkovým lepidlem), přizpůsobila desky kopytu, přivařila lamely Goodsmith a celé to nalepila vteřinovým lepidlem. Flexibilita materiálu se nehodí pro každého koně.

Aktuálně experimentuji s Carrestep od Strohm, na podzim 2022 absolutní novinka na trhu, lze je upevnit s lamelami pro vteřinové lepidlo nebo se 2 předem vyrobenými lamelami pro dvousložkové lepidlo. Předem vyrobené nákružky pro vteřinové lepidlo jsou momentálně ve vývoji. Existuje mnoho různých velikostí, ale bohužel sotva nějaké pro kulatá kopyta. Jsou velmi, velmi trvanlivé. S vteřinovým lepidlem na klusácké klisně absolutně nechtěly držet. S předem vyrobenými nákružky a dvousložkovým lepidlem drží na věčnost, ale opětovné použití je namáhavé – to je něco pro dlouhé jízdy resp. pro lidi s dlouhými intervaly úpravy.

Během svých rešerší jsem narazila na firmu Goodsmith. Velmi dobré lepicí nákružky, které lze použít i vícekrát, aniž by se rozpadly. Protože plnokrevníky upravuji každé 3 týdny kvůli jejich „plochonoží", velmi mi to vyhovuje. Nákružky se kleštěmi nebo bonsajovými kleštěmi „odrolují", lepené podkutí se sundá, kopyto upraví, lamely se brusným papírem zbaví zbytků lepidla, kopyto se připraví, doufá se, že se kopyto úprav